Září
ZÁŘÍ 2009
Jsou mi tři měsíce
Tak už jsem si teda docela zvyknul jak na ty granule co, tak divně vonějí tak i na to,že můj páníček je pořád někde ve škole
a přes den si se mnou nemůže hrát,ale tak si to vynahradíme o víkendu.Taky jsem přibral na váze mám skoro 900g to je slušný ne.Jsem už i odvážnější a někdy se vydávám na průzkumné výpravy třeba do kuchyně atd.Dneska je 24.09.2009 a čeká mě poslední třetí očkování,tak mi držte palce.
ZÁŘÍ 2010 - 15 MĚSÍCŮ
Jednu něděli, když ještě svítilo sluníčko, mě vzali páníčkové na procházku. Páníček se mnou běhal v trávě, jééééé to se mi moooc líbilo. Hledal jsem sedmikrásky, ty já mám totiž rád. A také jsem potkal na procházce kamaráda Falca, on je sice větší než já, ale nikdy na mě neštěká ani nevrčí, je to kamarád.
Nevím, jestli i vám, ostatním domácím mazlíčkům, se stává, že si páníček sedne do křesla, ve kterém chcete být vy a dělat spinkánku. Jednou večer si můj páníček sednul do křesla a já dobu kňučel před ním, aby mě tam pustil, dokonce jsem mu nanosil i hračky, ale on pořád nic. Až panička si toho všimla, tak něco páníčkovi řekla a ten hned vstal a sednul si na zem, myslel si, že si chci hrát, ale já jsem vyskočil do křesla a hned jsem si lehnul a spinkal, byl jsme unavený, jak jsem dlouho čekal, než mě tam páníček pustíl.
Jednou mě začalo něco svědit na zadní pacince, tak když přišel páníček z práce, pokaždé jsem mu pacinku ukázal, ale on nic, až po několika dnech si všimnul, že tam něco mám. Určitě neuhodnete co. Poprvé jsem měl klíště, vůbec nevím, kde jsem k němu přišel, naštěstí mi ho paní doktorka vyndala a ani to moc nebolelo. Když jsem přišel domů, dala mi panička piškotku, to jsem byl moc rád, protože si s ním nejdřív hraju a potom jí sním.
ZÁŘÍ - 2011
Ahojík kamarádi, prázdniny utekly a Míša začal opět chodit do školy. S paničkou jsem byl ve městě pro ňaminky. Panička mi koupila takový malý červenobílý míček. To jsem ještě nevěděl, že je to ňaminka, nikdy předtím jsem ho neviděl. Začal jsem si s ním doma hrát, potom jsem zjistil, že je to opravdu ňaminka, tak jsem ho začal pořádně okusovat.
Září je moc hezký, svítí sluníčko a je teplíčko, na zahrádce u babičky a dědy si vyhřívám kožíšek a taky lumpačím. Sbírám popadaný jablíčka a chci, aby mě páníčci honili po zahradě. Schovávám se pod keříky, tam za mnou nemůžou.
Máme tu podzim a sluníčko zatím vyhrává. Děda mi posbíral všechny jablíčka, tak ještě že mám aspoň míček.
ZÁŘÍ - 2012
Máme začátek září, Verunka i Míša zase chodí do školy a tak jsem doma s paničkou a Kimíčkem. Vůbec si na něj pořád nemůžu zvyknout. Sice už neležím jenom na gauči, odvážím se i seskočit a hrát si, dokonce kolem sebe projdeme, ale to vše. Jednou večer mi udělal Míša radost, nechal na talířku celý krajíc chleba se škvarkami. Hned jsem si ho všimnul a pustil se do něj, byla by škoda ho nechat na tom talířku ležet. To se ví, že chleba jsem nejedl, snědl jsem jen ty škavrky, mňam !!
Dnes je středa 5.září a já se nechal od paničky přemluvit ke společné fotečce s Kimíčkem. Páníček mě i Kimíčkovi koupil pařátek. Hned jsem is ho uklidil, jen doufám, že mi ho Kimíček nevyčuchá a nespapá.
V neděli 9.září jsme s páníčky odváželi Verunku domů. Po prázdninách přijela na víkend, byl jsem moc rád. Panička vždycky sedí v autě se mnou vzadu a tentokrát mě tam nechala sedět jen s Verunkou a ona si sedla do předu. Vůbec jsem to nechápal, co tam dělá a proč nesedí vedle mě :-( Celou cestu jsem seděl a koukal na ní, co to jako má znamenat.
Dostali jsme s Kimíčkem ňaminku. Kimíček se na ní hned vrhnul, tak to já jsem si jí schoval, jen doufám, že mi jí Kimíček nevyčmuchá a nespapá, jako minule pařátek.
Kamarádi, tak si začínám na Kimíčka zvykat, ale jde to mooc pomalu. Občas mu musím připomenout, že hlavním páníčkem jsem já a k tělu si ho moc nepřipustím. Stačí, že mu nechávám všechny hračky, s kterými si zrovna hraji. Dnes je 20. září, po ránu už bylo chladno, tak nás panička oblékla. Navečer nás páníčci vzali na hřiště, tam se aspoň pořádně s Kimíčkem vylítáme. panička mi hodial klacík a Kimíčkovi taky a on chtěl zrovna ten můj, hned mi ho vytrhnul a utekl s ním. Nemám to vůbec lehký.
Včera byla neděle 23.září a mě odpoledne na procházce štípla vosa. Byla schovaná u plotu v travičce a jak jsem tam tak čuchal vzkazíky od kamarádů, tak najednou jsem sebou škubl a zůstal stát na místě. Panička mě hned vzala, myslela si, že mám travičku nebo lístečky zamotané u tlapinek a proto nechci jít. Jak mě nadzvedla uviděla, že tam mám vosu. Páníček mi jí dal pryč, byl jsem rád, ale nožička mě bolela čím dál víc. Panička mě nesla domů, když jsem přišli domů, tak jsem měl zadní tlapinku pořádně oteklou. Páníček mi dal na nožičku studený obkládek, ležel jsem na gauči, protože mě to moc bolelo a Kimíček mě pusinkoval a já se nechal, byl jsem rád. Už mám nožičku v pořádku, tak zase běhám a dovádím.
Tohle nám přinesl páníček domů. S Kimíčkem jsme si mysleli, že to máme nový míč. Jen nevím, jak by jsme si s ním hráli, bylo to celé moc velikánské a těžké.
Poslední zářijový víkend byla v Rovensku pouť a páníček nám tam koupil balonky. Jak myslíte, že nám vydrželi dlouho? Mám natočené videjko s jedním balonkem, foto panička bohužel nestihla ani s jedním balonkem.
ZÁŘÍ - 2013
Dnes je úterý 3.září a venku leje a leje. Sice ještě s Kimíčkem spinkáme, ale ven se nám chtít nebude. Nožičku už mám pěkně zahojenou, tak jsem rád, že jsem nemusel k panu doktorovi. Páníčci mi jí uzdravili.
Je neděle 8. září a my byli celý den s páníčky u babičky a dědy na zahrádce. Krásně svítilo sluníčko a bylo i teplíčko, občas to narušil větřík, který nebyl moc příjemný. Kimi ten musel všechno prozkoumat. Páníček vozil písek a i tam se motal, potom se vozila hlína a i tam asistoval. Musel dozorovat, jestli to všichni dělají, tak jak mají. To mě tohle vůbec nezajímá. Mě zajímal jen míček, travička a papáníčko.
Dnes je pondělí 9. září, venku opět od rána leje. Když jsme šli dopoledne ven, dala nám panička pláštěnky, aby jsme s Kimíčkem nebyli moc mokrý. mě se teda vůbec ven nechtělo, nemám rád déšť. Když jsem udělal na travičce bobek, tak jsem šlápnul na včelu a jak jsem chtěl vyběhnout z mokré travičky na chodník, tak to hrozně zabolelo a já dostal žihadlo. Začal jsem kulhat, sednul jsem si na chodník a žačal si tlapinku olizovat. Panička, jak to uviděla, hned mě vzala a koukla na tlapinku. Měl jsem tam mrtvou včelu a pořádný žihadlo, tak sem nou rychle běžela domů. Míša mi žihadlo vytáhnul, to jsem byl moc rád. Na tlapinku jsem dostal ocet, tak snad nebudu muset k panu doktorovi. Teď se snažím tu bolest zaspinkat.
V neděli 22. září jsme byli odvézt Míšu do Olomouce, já se moc bál, že jsme se přestěhovali. Hned jsem si tam vlezl pod stůl a čekal co se bude dít. To Kimíček, ten si zabral hned Míšovu postel. Večer jsme odjeli domů bez Míši, moc se nám po něm stýská. Celou cestu jsme s Kimíčkem prospali.
Dnes je středa 25. září a my byli s páníčky v lese na houbách. Do lesa moc nechodíme, Kimíček tam byl poprvé a moc se nám tam líbilo. Mohli jsme pořád štěkat. Taky jsme se snažili hledat houby, moc nám to nešlo, ale to nám nevadilo. Domů jsme přijeli pořádně unavený. Venku je pořád ošklivo, zima a déšť, přší každý den a někdy dokonce proprší celý. To se nám moc venku nelíbí.
ZÁŘÍ - 2014
Dnes je čtvrtek 4. září a páníčci nás po dlouhé době vzali odpoledne tedy spíš navečer na hřiště. Měli jsme velkou radost.
Dnes je neděle 7. září je úplně letní počasí. Svítí sluníčko a my jsme byli u babičky a dědy na zahrádce. Na zahrádce jsme našli jablíčka a tak jsme je museli s Kimíčkem ochutnat, jestli už jsou zralé. Moooc nám chutnali.
Dnes je středa 10. září a já a Kimíček jsme zase byli u holičky na stříhánce. Celý den nás na to panička připravovala. Odpoledne, když jsme šli k autu, tak jsme se snažili s Kimíčkem jít jinam, ale nepovedlo se nám to. Nakonec jsme stříhanku zvládli. Odpoledne byl páníček s Kimíčkem ještě u doktora, protože má na pravém boku bouli, prý modřina. On totiž jednou u babičky a dědy skočil z auta a dal si o dveře, tak to bude ono.
ZÁŘÍ - 2015
Dnes je neděle 6. září a já mám zánět v levém oušku. Panička si nejdřív myslela, že mám něco se zoubkama, Když mě hladila po tvářičce, tak jsem zapípánkoval a ona si myslela, že mě bolí zoubky. Páníček mi kouknul na zoubky, ale tam bylo všechno v pořádku. A dnes panička koukla do oušek, jestli nejsou potřeba vytrhat a najednou tam viděla plno zaschlé krve, to jak mi to v oušku prasklo. Tak honem začalo čištění a potom mi tam páníček nakapal i kapičky, aby se mi to co nejdřív zahojilo. Byl jsem moc rád, že si toho všimli.
Dnes je pátek 25. září, venku je ještě docela hezky, občas se zatáhne. Teploty jsou kolem 20 stupňů. Dalo by se jít na hřiště, tak jsme s Kimíčkem nebyli hoodně dlouho a asi hned tak nebudeme. Prý už tam pejskové nesmějí. To je škoda, k babičce a dědovi taky nejezdíme, protože mají rozkopanou silnici.
